Síť hotspotů pro CB radio

V pásmu CB se občas stanou významné změny. Většinou to bývá ve chvíli, kdy ČTÚ vydá nové všeobecné oprávnění, kde třeba povolí něco dosud nepovoleného. Teď si ovšem představíme něco, co už dávno povolené je, ale zatím se to u nás nepoužívá, což je obrovská škoda.

V radioamatérských pásmech je použití hotspotů docela běžné. Mnozí máme doma hotspoty pro digitální provozy, případně i pro Echolink. Ale v CB pásmu není použití hotspotů nijak obvyklé, přestože je všeobecné oprávnění nijak nezakazuje (a naopak zmiňuje pojem „neobsazené stanice“, mezi něž hotspoty patří.

O co se tedy jedná? Hotspot není nic víc, než (operátorem neobsazená) CB stanice, připojená přes nějaký „kus další techniky“ do internetu. V internetu pak někde leží server nazývaný „reflektor“, který hotspoty řídí. Jeho nejdůležitější funkcí je hlídat, zda některá z k němu připojených stanic přijímá signál (má otevřený SQUELCH). Pokud ano, pak tento signál okamžitě začne vysílat z ostatních stanic. Tim vznikne síť srovnatelná s digitálním provozem v radioamatérských pásmech, protože i tam platí, že promluví – li někdo do reflektoru (u DMR se jedná o talk group), pak se jeho relace odvysílá ze všech připojených převaděčů po celé ČR.

U CB ovšem nemůžeme používat převaděče. Zakázané to není, ale technicky to problém je, už jen kvůli malému odskoku vysílacího kmitočtu od přijímacího. Také zdaleka ne každá CB stanice umožňuje provoz SPLIT. Převaděč na CB zkrátka není řešení. Ovšem hotspot ano.

Jak se hotspoty používají? Ukažme si jednoduchý příklad: Nad městem A je hotspot naladěný na kanál 65. Nad městem B (vzdáleném 200 km od města A) je hotspot naladěný na kanál 50. Někdo z města A začne na kanále 65 vysílat, což uslyší hotspot (a otevře se na něm SQUELCH), tudíž se signál začne okamžitě odesílat na reflektor. A z reflektoru se dostane do všech ostatních připojených hotspotů, které ho s asi vteřinovým zpožděním odvysílají. To uslyší kdosi ve městě B na kanále 50. Na volání odpoví a následně se spolu tito dva začnou bavit úplně stejně, jako kdyby se jednalo o lokální spojení. Jen jim nejspíš přijde zvláštní, že každému svítí na displeji jiný kanál.

Provoz na hotspotech se od klasického provozu opravdu nijak výrazně neliší. Jen je třeba respektovat okolnosti způsobené principem přenosu dat mezi hotspoty, tedy hlavně nechávat dostatečné mezery mezi relacemi, alespoň vteřinové, lépe delší. Úplně nejlepší je chovat se tak, jako na převaděčích v HAM pásmech – tedy nechávat přímo určené mezery („Je tu někdo další? Nechám prostor…“) a do těchto mezer nechť zájemci o spojení dávají rovnou volačky (a ne stroze „brejk“). To proto, že technika má svou reakční dobu a případný brejk by se do malého času mezi relacemi vůbec nemusel vměstnat. Navíc je třeba počítat i se zpožděním přenosu, které je do 1.5 vteřiny. To, co je řečeno ve městě A, dorazí do města B až za téměř 1.5 vteřiny. Pochopitelně vzhledem k tomu, že hotspoty jsou jen simplexní (tedy v jeden okamžik mohou buď vysílat, nebo přijímat, ale nemohou dělat obojí najednou), může nastat situace, že se dvě stanice ve městě A (nebo i jinde) vzájemně neslyší, ale obě dosáhnou na hotspot. Pak samozřejmě budou slyšet pouze stanici, která prochází přes hotspot (tedy jejíž hlasová relace přišla přes internet), ale nebudou slyšet samy sebe (lokálně) navzájem. To je bohužel úděl hotspotů a je dán jejich principem.

Jak se přes hotspoty komunikuje v praxi? Především je nutné být vybaven. Konečně přijde ke slovu funkce CTCSS na novějších CB stanicích. (CTCSS umějí i radioamatérské stanice staršího data výroby, např. YAESU FT-817.) Hotspoty sice mají duální SQUELCH (tedy reagují jak na CTCSS subtón, tak i zcela klasicky na sílu signálu), ale vzhledem k silnému rušení je na nich klasický SQUELCH hodně zatažen. Nechceme totiž, aby nám na našich hotspotech zněla od rána do večera italština nebo ruština. CTCSS je tedy prakticky nutností, nemáme-li hotspot přes ulici. Ale žádný strach, na přídavném modulu do starších stanic se pracuje…

CTCSS je (kromě vcelku logické podmínky mít nějaký hotspot v dosahu) prakticky jediná podmínka pro provoz přes hotspoty. Pak už je jen třeba vědět, kde je který hotspot umístěn a na jakém sídlí kanále s jakým CTCSS subtónem. K tomu poslouží mapa, kterou vytvořil Apache Znojmo. Kliknutím sem se otevře v novém okně.

Cílem je síť postupně rozšiřovat tak, abychom měli dle našich potřeb pokryto. Jde samozřejmě zejména o dobře umístěné kóty, které pokryjí větší množství stanic. Nicméně ani ve středu města není hotspot k zahození, naopak, protože na něj pak dosáhnou stanice, které se navzájem slyší, což přidává na komfortu komunikace. Je pak možné provozovat „kolečka“ (třeba o počasí) napříč celou ČR.

Jak je to s infrastrukturou? Pochopitelně stejně jako u všech komunitních aktivit – co si neuděláme sami, to nemáme. Instalace a provoz hotspotů je jen na nás. Kam si hotspot dáme, tam bude. Jen musíme uvážit, že ne všude může být zadarmo a že potřebuje ke svému životu internet a elektřinu (obojí také není zadarmo). Stejně tak stojí i samotný hostpot nějaké peníze. Ale naštěstí ne nijak obrovské. Kdo nechodil v době COVIDu pravidelně do hospody, zajisté každý měsíc ušetřil na jeden hotspot. Nebo alespoň na stanici, která má ve výbavě CTCSS (nejlevnější je zřejmě CRT Megapro, vyjde pod 2000 Kč), aby měl jak hotspoty používat. Rozšiřování sítě se meze nekladou, jen je třeba najít vhodná místa a ochotu zařízení provozovat. Jen pozor na centra měst – tam by se mohlo stát, že hotspot může některým CBčkářům vadit (vzhledem k přílišné blízkosti může „krást signál“). („Kradení signálu“ je stav, kdy v blízkosti vysílá stanice, jejíž signál na vstupu mého přijímače má tak silnou úroveň signálu, že můj přijímač omezí své zesílení, aby ho tento silný signál nepřebudil. Bohužel tím, že omezí své zesílení, zeslabí i signál na jiném kanále, který chci přijímat. Tento jev se samozřejmě projevuje jen v případě, kdy pracuji na jiném kanále než na tom, kde vysílá tato blízká stanice.) Proto je vhodné hotspoty situovat na místa, kde alespoň 500 m od hotspotu není žádný aktivní CBčkář.

Chcete také do své lokality hotspot a máte co nabídnout? Ideální pro umístění hotspotu jsou vyvýšená místa s rozhledem (a dobrým pokrytím na CB), internetem (veřejná IP adresa není nutná) a elektřinou. A samozřejmě s možností umístit anténu (1/2 nebo 5/8, menší antény nemají smysl). Provoz stojí jen elektřinu, celé zařízení má spotřebu kolem 15 W. Stejně jako u HAM převaděčů je možné domluvit se na zápůjčce celého zařízení (včetně zdroje, ale bez antény). Kontakt je ok1zjv (..) gmail.com, napište.

Dovětek k pojmům:

• Reflektor je centrálním prvkem sítě hotspotů. Nejedná se o nic jiného, než o malý internetový server. Není k němu připojena žádná stanice, jeho jediným spojením se světem je internet a připojují se k němu (přes internet) pouze hotspoty.
• Hotspot je stanice připojená k „nějakému kusu techniky“. Zpravidla je tím kusem techniky malý počítač, typicky Raspberry Pi. Tento počítač si řídí ovládání stanice a přes internet přijímá povely (aby věděl, co má dělat) a zpracovává audio signál. Zároveň je jeho úkolem dát vědět reflektoru v případě, že na něj přijde signál. Hotspot se tedy skládá z CB antény, CB stanice, zdroje a „kontroleru“, což je zmíněný počítač.
• Hotspotů může být libovolné množství a všechny jsou rovnocenné. Platí, že pokud na libovolný z nich přijde signál, tento signál je odvysílán všemi ostatními připojenými hotspoty.
• I reflektorů může být libovolný počet. Může být třeba jeden pro ČR a druhý pro SR. Ale neexistuje žádné omezení, abych se v Bratislavě nemohl připojit na reflektor v ČR. Reflektory ovšem (v našem případě) nejsou propojené, proto platí, že všechny hotspoty příslušné k jednomu reflektoru fungují pouze v rámci tohoto reflektoru. Jinými slovy: Pokud budeme mít pro ČR jeden reflektor a pro SR druhý, pak budou ČR a SR oddělené. Naopak budeme – li mít jeden společný, pak budou všechny hotspoty v jedné skupině a bude možné komunikovat mezi oběma státy.

Kdo dočetl až sem, má takový malý bonus v podobě užitečné funkce pro ověření dostupnosti. Tak tedy – pokud se mi hotspot ozve po odeslání DTMF *, pak to znamená, že je pro mne dosažitelný a jsem schopen ho používat. V každém hotspotu je odpovídač, který hotspot krátce představí „robotickým“ hlasem. To se může pro zkoušení hodit, protože hotspot není opakovač a na běžnou relaci nijak nezareaguje – nevím o něm. Vím o něm až tehdy, kdy mi prostřednictvím jiného hotspotu někdo jiný odpoví.