VARA modem a Winlink – co to je a jak na to?

VARA modem je poslední dobou zajímavý fenomén. Umožňuje přenos dat na HAM pásmech, což sice na první pohled nevypadá nijak světoborně, ale něco na tom přece jen je. VARA nabízí softwarový modem tak, jak jsme zvyklí z jiných digimódů, navíc má oddělené varianty pro HF a pro VHF. Klíčování lze ovládat buď příkazem CAT, nebo pomocí spínání RTS nebo DTR na sériovém portu. VARA přistupuje k přenosu dat trošku jinak, než jsme zvyklí, protože pomocí VARA Chat nebo Winlink Express můžeme přenášet soubory, resp. mailové zprávy. Tyto zprávy opravdu mohou být opravdovým e-mailem (= Winlink message) nebo jen interní poštou, nezávislou na internetu (Post Office message).

Winlink Express pak funguje velmi podobně, jako jsme zvyklí z mailových klientů typu Outlook Express. Zprávy se třídí do složek (Sent, Outbox, Inbox, …) a mohou mít přílohy. Jsou adresované buďto na mailovou adresu ze skutečného internetového světa e-mailu, nebo naopak jen konkrétním radioamatérským značkám (tu zadáme třeba jako „OK1ZJV“ bez zavináče). Taková zpráva pak zůstává na lokální „post office“ a čeká na vyzvednutí příjemcem.

K Winlink Expressu je ovšem potřeba nějaký ten přenosový element, což můžeme ve Winlink Expressu přímo vybrat. Pokud vybereme protokol „Telnet“, pak zpráva opustí náš počítač klasickým způsobem po internetové přípojce. Pokud ovšem zvolíme Vara FM (případně Vara FM P2P, pokud spojujeme vzájemně dva počítače bez účasti Post Office), pak jde přenos přes rádio. Winlink si spustí VARA FM modem a rozhraní k němu a přes tento modem moduluje do zvukové karty data, která projdou přes rádio.

Pojďme se na to podívat v praxi. Všechen software se dá obstarat ZDE na stránkách Winlinku ve složce VARA. Je třeba stáhnout VARA FM (případně i HF), hodí se i VARA Chat. Pak ZDE na stránkách Winlinku ve složce User Programs je třeba stáhnout Winlink Express. Vycházejme z toho, že budeme pracovat s FM provozem a Winlink Express. Oba programy tedy nainstalujeme – pozor, jako administrátor (to se dělá tak, že na ikonu instalačního balíčku klikneme pravým tlačítkem a spustíme jako administrátor). Po spuštění oba programy nakonfigurujeme, v čemž není žádná velká věda. Kliknutím na Update ve Winlinku se zapíše náš volací znak kamsi do databáze Winlink serveru. Pokud bychom Winlink nainstalovali (třeba někam jinam) znovu, stačí vyplnit jen CALL a heslo a zbytek se stáhne ze serveru.

Následně už se dostaneme do hlavního okna Winlink Expressu. Pracuje se s ním vcelku intuitivně, proto je třeba si připomenout hlavně největší odlišnosti. Nová zpráva se založí kliknutím na první ikonku prázdného listu vlevo na panelu nástrojů (zde pod značkou OK1ZJV najdeme help a pod tím je ona ikonka). Zprávu pak vyplníme zcela dle zvyklostí a praxe u e-mailu.

Takto vypadá okno s novou zprávou. Vyplňujeme „To:“, kam si teď napíšeme adresáta jen jako CALLSIGN, tedy bez zavináče, což jasně říká, že se jedná o zprávu lokální, tedy ne-e-mailovou. Aby to bylo o něco komplikovanější, musíme Winlinku totéž říci i tak, že vybereme Send as: Post Office Message. To je důležité, protože jinak bude systém zprávu ignorovat a nikdy se na Post-Office neodešle. Attach: slouží pro přidání přílohy, to známe z klasického Outlooku.

Zprávu následně odešleme pomocí „Post to Outbox“. Zpráva se zařadí do Outboxu, kde čeká na spojení. To je zásadní rozdíl oproti internetovému Outlooku. My totiž musíme spojení nějak iniciovat. A to uděláme stiskem Open Session, ovšem až poté, co si vybereme tu správnou Session. Pokud budeme posílat přes Post Office (třeba přes tu naší na Dobré Vodě v Novohradkách), pak vybereme Vara FM, pokud budeme zprávu posílat jinému uživateli, otevřeme Vara FM P2P. Tím se otevře další okno a pak ještě okno VARA modemu, které ale občas zůstává minimalizované.

Vara FM session je rozhraní mezi Winlink Expressem a VARA modemem. Jak je vidět, ve spodní části okna je log, který vypisuje, jak pěkně jsme si s Petrem OK1XGL přenášeli data. Abychom to mohli udělat, museli jsme si nastavit parametry přenosu v horní části okna. Spojení je buď typu Direct, nebo Digipeater. Direct je přímé, Digipeater je přes digitální opakovač (Digital Repeater), jehož značku vyplníme do pole VIA. Můžeme zřetězit až dva za sebou. Cílovou stanici vyplníme do políčka za výběrem „Direct“, kde mám vyplněno OK1XGL. Máme-li nastaveno, můžeme spustit přenos „Start“.

Teď přijde do akce hlavní okno modemu VARA FM. Ten je samozřejmě potřeba před prvním přenosem nastavit. Jak, to si ukážeme teď.

V menu Settings najdeme postupně tři položky. První je VARA Setup:

Co zde nastavit? Vše necháme v původním nastavení, doplníme případné licence (bez nich totiž VARA jede jen na druhý ze čtrnácti stupňů) a můžeme si vybrat, zda chceme FM Narrow nebo FM Wide. To zvolíme podle toho, jaké připojení k transceiveru máme. Pokud máme kvalitní interfejs, zvukovku (já mám oblíbenou tuto zvukovku Realtek z Alzy), pak dejme WIDE a bude to fungovat. Nic dalšího zde k vyplnění není, ale je tu inspirativní schémátko.

K nastavení zvukovky slouží druhá položka:

Výběru zvukovky je třeba věnovat náležitou pozornost. Vybereme vstupní a výstupní zařízení (takto se jmenuje právě ta zmíněná zvukovka z Alzy) a klikneme na Auto Tune. Zvukovka se sama nastaví ve spolupráci s protistanicí.

VARA modem si zkusí poslat deset různých hlasitostí vzorku a protistanice odpoví, který je nejlepší. Výsledek pak má vypadat takto:

Pokud by náhodou kalibrace neproběhla, je třeba dle doporučení upravit hlasitosti regulátory na zvukové kartě. Dobrý výsledek je naopak potvrzen nápisem APPROVED. Vidíme i úrovně, ta nejdůležitější je poměr signál / šum.

Nastavení PTT je samozřejmě potřeba provést před kalibrací zvukovky, protože jinak modem neví, jak transceiver zaklíčovat. Já klíčuji pomocí USB-RS232 kabelu a spínám optočlen na RTS. Toto má ale většina HAMů už dávno vyřešené.

Teď máme tedy kompletně provozuschopný Winlink Express včetně připojení. Můžeme zkusit kliknout v menu okna Winlink Session na Start. Modem vyžádá spojení s protistanicí.

Pokud ke spojení dojde, modemy si začnou předávat informace. Jak kvalitně, to vidíme na konstalačním diagramu vpravo. Ty jednotlivé tečky musí být co nejostřejší. Je to jako s dalekohledem – když je to rozmazané, tečky jsou rozházené, pak je to špatně a je třeba hleda problém v přenosu audia. Zpravidla je ve zvukovce. Překvapil mě například interfejs USB2RIG, který místo teček vytvoří přes diagram jedno velké X. Rychlost je naprosto tragická a mnohdy se přenos ani nedokončí, kdežto zvukovka z Alzy funguje dokonale.

Přenos je samozřejmě potřeba natrénovat a velmi dobrým pomocníkem je i mít protistanici, abychom nemuseli vše dělat dvakrát. Radioklub OK1OCB například nabízí svou stanici „OK1OCB“ (digipeater je OK1OCB-5) na kótě Dobrá Voda – Novohradské Hory. Je to vcelku dobrá kóta, takže by měla být dosažitelná z Čech jižních, středních, západních a Vysočiny, tedy alespoň z bližších a výše položených míst. Funguje na frekvenci 144.700 MHz.

Červená barva značí vysílání, zelená je příjem. Pokud sloupec vypadne, pak se daný datagram nepodařilo přenést. Pokud je zarušená trasa, pak diagram různě kolísá. Stanice si mezi sebou posílají potvrzení a na základě těchto potvrzení (ACK) si stanoví, jakou rychlostí se pošle další datagram.

A k čemu že tohle všechno je, když máme všichni internet? Právě k tomu, že jednou se může stát, že internet všichni mít nebudeme. Na to myslí projekt armádního radioklubu ARDOS, který chce být připraven. A chce, aby radioamatéři tyto přenosy uměli, protože se může stát, že to někdy bude potřeba.

Jirka Velíšek, OK1ZJV