Převaděč OK0BG

Jak to všechno vzniklo:

OK0BG je staronová značka úplně nového převaděče. Dnešním dnem (7. 3. 2019) byl spuštěn na komíně výtopny Vráto (České Budějovice) ve výšce 158 metrů nad zemí.

Smlouvu zajistil Martin OK1VHB, kterému patří velký dík za ochotu projít razítkovým peklem. Zařízení převaděče je vcelku ne nepodobné převaděčům OK0BDV, OK0BPT, OK0BLI, OK0BL a OK0PI. Jen posledně zmiňovaný je v pásmu VHF, proto je podobný o něco méně. Všechny tyto převaděče jsou vybaveny kontrolerem s echolinkem z dílny OK1ZJV.

Převaděč běžel několik dnů v testovacím provozu, aby nám nepřipravil nějaké nepříjemné překvapení až po své instalaci na špičku komína. Cesta k němu je totiž velice „trnitá“. Ještě než si povíme více o parametrech převaděče, povíme si něco právě o jeho instalaci.

Den D propukl 7. 3. 2019, hodina H v 9:00 ráno. To jsme se sešli pod komínem s několika pány z teplárny, abychom podepsali poslední dokumenty o vstupu na komín a zahájili jsme výstup. Mým pomocníkem byl kolega Tomáš. Výstup jsme započali asi o půl hodiny později, dost času zabrala příprava všeho, co mělo jít po lanech nahoru. Navlečeni v postrojích jsme se jali pokořit první patro (jsou celkem čtyři) onoho obrovského tělesa.

Patro první

První patro je jen takové odpočinkové. Je necelých 25 metrů nad zemí. Přesto už nám ukázalo, jak malý je proti stošedesátimetrovému komínu obyčejný člověk. Tomáš zůstal pod komínem a na lano, které jsem mu z prvního patra poslal, přicvakl karabinu s batohem, obsahujícím převaděč. Nikdy bych nevěřil, že může být tak těžký. Pozvolna se mi ho podařilo vytáhnout a lano jsem poslal zpátky pro výložník a anténu Kathrein, která je sice velice kvalitní a odolná vůči rozmarům počasí, ale trochu jí to přidává na hmotnosti. Nicméně její hmotnost byla oproti batohu s převaděčem čistě odpočinková.

Jako zázrakem jsme zatím nic nerozbili ani neztratili. Když bylo vše v prvním patře, vyrazil z přízemní nadmořské výšky 404 metrů i Tomáš. Já jsem pozvolna vydýchal zátěž batohu a antény a když se Tomáš dostavil, vystřídal jsem ho na žebříku a pokračoval do patra druhého. Do postroje jsem si zacvakl konec lana, který se mnou putoval na další odpočívku.

 

Patro druhé

Konečně pořádný úsek. Žádných pětadvacet metrů, ale rovnou něco přes čtyřicet. Bílé lano přestalo stačit (mělo rovných 40 metrů), takže na něj pode mnou čekající Tomáš napojil lano červené. Když se postupně můj srdeční tep snížil na normálnější hladinu, poslal jsem Tomášovi svůj konec lana a on na něj zase pověsil ten pekelně těžký batoh a když se ten konečně vysoukal nahoru, pak i anténu s výložníkem.

 

Následoval další přesun. Já do trojky, Tomáš do dvojky. A se mnou i konec lana. Úsek je opět něco přes čtyřicet metrů dlouhý. Předchozích 65 metrů mě už dost zničilo, takže se moc netěším, ale zase jsem rád, že se blíží vrchol. Ale třetí patro ještě není vrchol.

Patro třetí

Tomáš dorazil do druhého patra, což je pro mě signál, že odpočinek skončil. Teď bude odpočívat on a já si pěkně začnu užívat žebřík. Už po pár metrech slyším ze třetího patra pokřikovat nějakého dravého ptáka. Prý hnízdí na komíně ve třetím patře a má tam i svůj „domeček“. Ale já se s ním úplně potkat nechci, tak jsem byl rád, že pták kamsi odletěl. Ostatně jeho činnost je určitě znát, protože ve druhém patře leží několik fragmentů různých chudáčků ptáčků, kteří nestačili uletět a byli tímto dravým ptákem dostiženi a doslova překlovnuti vejpůl. Tu pařátek, tu křídlo, všude peří, tak to vypadá na podlaze druhého patra.

Třetí patro si vyžádalo dvě přestávky navíc. Přece jen už mám v nohách (nebo v rukách?) několik desítek metrů žebříku a energie ubývá. A tak jsem se vždy při dýchacích přestávkách pěkně přicvakl karabinou k žebříku a dýchal. Každý žebřík má svůj konec (věděli jste to?) a třetí patro se nakonec stalo dosaženou metou. A tak po krátkém vydýchání posílám konec lana Tomášovi do druhého patra. Báli jsme se, že nám bude zima, ale opravdu nám zima nebyla, žebřík neuvěřitelně zahřívá.

Letecké osvětlení

To je výhled!

Batoh byl čím dál těžší. Ruce už musely nést samy sebe po žebříku a teď ještě batoh plný věcí. Ale není zbytí, batoh musí nahoru. A nakonec opravdu dorazil, i když už vypadal, že nikdy nepřijede. A po něm jako pírko lehká přijela i anténa. Domluvili jsme se, že na poslední patro mě Tomáš vystřídá, aby si také potěžkal batoh. Proto odpočívám a Tomáš po krátkém odpočinku pokračuje do čtyřky.

Patro čtvrté

Poslední patro. Na něm je nejúžasnější, že moje práce s batohem a anténou byla jen o zacvaknutí karabiny. Batoh dorazil nahoru a karabina se vrátila zpět, což pro mě znamenalo přicvaknout karabinu k anténě a výložníku a jít také nahoru. I tady je vzdálenost mezi patry něco přes čtyřicet metrů.

Batoh jede nahoru

Pohled dolů

Pocit vítězství

Montáž

Jsme na špičce. Není ale čas se rozhlížet, protože zesiluje vítr. Věděli jsme, že čas pro instalaci je jen dopoledne, odpoledne má začít foukat. Nedá se nic dělat, nezbývá než chvátat a nerozhlížet se okolo. A zrovna taková příležitost! Kdy jindy má člověk oči ve výšce 159 metrů nad zemí?

Anténa je první na řadě. Patří na výložník, který jsme si s sebou přinesli. Vše se podařilo upevnit vcelku v rekordním čase, dokonce i délka kabelu byla správná.

Anténa je do převaděče připojena přes bleskojistku, což je v takové výšce nutné. Snad to bude i účinné, což zřejmě uvidíme po několika bouřkách.

Převaděč jsem původně připravil pro instalaci do 19tipalcového rozvaděče (rack), ale když jsem zjistil, že na vrcholu komína je jen neforemná bedna, vše jsem zase rozebral a veškerou technologii jsme museli do krabice poskládat. Ale vešlo se.. Jen vítr stále zesiloval a čas vhodný pro instalaci se začal krátit. Vlastně už skončil a začal boj o každou minutu, kdy fouká ještě málo. Ale ještě jich pár bylo třeba.

Po zapojení převaděče do zásuvky vše ožilo. Převaděč přesně dle svého programu odpípal svou značku OK0BG a paní Eliška (hlas, který oznamuje hodiny a další hlášení převaděče skutečně patří Elišce, ale to je vše, co o ní víme) nám řekla, kolik není hodin. Cože? Pět odpoledne? To asi ne. Sice už jsme měli hlad, ale ten je obvyklé mít krátce před polednem – a to byl ten správný čas.

Eliška věděla, proč nás mystifikuje. Byla chudák zcela zmatena, protože ač jsme jí připojili internet, nebyla schopna si seřídit své hodinky. Internet totiž nefungoval, což se později ukázalo jako chyba konfigurace někde dole na zemi. Naštěstí na zemi a ne nahoře. Ne že by se nám nahoře nelíbilo, ale takový výlet je dobré dělat opravdu jen výjimečně.

Je hotovo. Ale je všechno v pořádku? Snad ano. Jak to zjistíme? Nijak. Všechny měřící přístroje jsou dole. Na jejich transport nahoru už nezbyl prostor a asi už ani síly. Vše ukáže provoz. První stanicí, která vyzkoušela ostrý provoz, byl Jirka OK1HJT. Slyšeli jsme ho z plechové bedny jako kdyby byl na komíně s námi. Funguje to! Příposlech jsem nechal zapnutý, a tak nás může poslouchat i ten dravý pták, pokud si zaletí až nahoru. A pro nás to byl naopak impuls jít konečně dolů.

Když jsem střídal ruce na příčkách žebříku cestou dolů, trávil jsem čas poslechem různých stanic, které převaděč zkoušely. Zdá se, že je všechno (kromě internetu) v pořádku. A ten ještě před půlnocí také ožil.

Technické parametry:

Převaděč je analogový FM v pásmu UHF. Je vybaven interfejsem pro síť Echolink.

Frekvence: TX 438.850 MHz / RX 431.250 MHz

CTCSS: 88.5 Hz TX i RX

Výkon: 5 W

Echolink: #281629

Zařízení:

  • 2x Motorola GM-300 jako RX a TX rádio, TX chlazeno ventilátory
  • Kontroler OK1ZJV s Raspberry Pi pro Echolink
  • Router Mikrotik HEX S
  • Předzesilovač Nokia z NMT
  • Šestidutinový duplexer
  • GSM resetátor pro nouzové odstavení převaděče (přece jen je na ruční ovládání dost daleko)

Vlastnosti:

Převaděč vyžaduje na příchozím signálu subtón, jinak se neaktivuje vysílač. ALE pokud stanice subtón nevysílá, stačí, když jiná stanice krátce převaděč aktivuje (musí vysílat subtón alespoň ona) a v přídržné době převaděčem prochází i stanice bez subtónu. To proto, aby slabší stanice byly co nejvíce slyšet, pokud se pohybují a z převaděče vypadávají.

Každá šestá relace přijatá přes rádio (ne přes Echolink) je označena morse řetězcem OK0BG.

Echolink je klasický SVXlink se všemi jeho vlastnostmi (to vydá na samostatný článek).

Převaděč každou celou hodinu a vždy půl hodiny poté dává svou hlasovou identifikaci a oznamuje čas.

Výkon převaděče je nastaven tak, aby nerušil přijímač, tudíž bude lépe slyšet než vysílat.

 

Poděkování:

Děkuji všem, kteří se podíleli při vývoji, testování, shánění dílů, jakkoliv pomohli nebo poskytli nějakou službu.

Netservisu CB – za internetovou konektivitu a pomoc při konfiguraci přípojky.

Jirkovi OK1HJT za přesné naladění duplexeru.

Jirkovi OK1VTJ za duplexer.

Martinovi OK1VHB za vyřízení všech papírových záležitostí.

A hlavně Tomášovi za velkou pomoc při instalaci. Třeba také za čas objeví, že vysílání je krásný koníček.

 

Díky všem, ať slouží!

Jirka OK1ZJV

 

 

1904total visits,2visits today

You may also like...

10 komentářů

  1. Karel OK1IKH napsal:

    Velké díky od OK1IKH
    Doufám, že anténa je na severozápadní straně komína a převaděč dosáhne do Maňovic LOC JN69TJ
    Těším se – Karel

    • admin napsal:

      Ahoj Karle, anténa je na západní straně, takže by to možná chodit mohlo. Nicméně podle propočtů VE2DBE to do Maňovic nedosáhne. Překáží tam Bukový Vrch. Být to na VHF, možná by se vlna ohnula ochotněji. Nu, teorie je jedna věc, praxe druhá – a tak se třeba na OK0BG uslyšíme. Dost pravděpodobně OK0BG zařadíme do echolinkové skupiny OK0BPT+OK0BDV+OK0BLI, takže pokud bys tam zaslechl některý z těchto převaděčů, na OK0BG budeš slyšet také. A také by ses na OK0BG mohl připojit přes OK0BL (který je mimochodem téměř identický jako OK0BG).
      Jirka OK1ZJV

  2. Jirka OK1ZJV napsal:

    První problém na sebe nenechal moc
    dlouho čekat, naštěstí má nějaké řešení. Stařičká Motorola GM300 pro příjem na komíně začala trpět závratí a občas se odladí o cca 4 kHz dolů. Další výlet na komín je tedy v plánu, GM300 se naštěstí vejde do větší kapsy. Nicméně i přes tímto způsobený chrapot je převaděč funkční, jen to ne vždy je úplně „dolby stereo“.

    • admin napsal:

      A vypadá to, že to vzdala i GM300 pro vysílání. Tak alespoň nebudu mít pocit, že jdu nahoru zbytečně. Napájení do ní jde, ale nevysílá. Echolink je funkční, ale samozřejmě ani on ji není schopen probudit k životu. Tak vydržte…

      • admin napsal:

        Příčina problému už je známá. Vítr uvolnil optický kabel, který už léta vede na horní plošinu komína. Jak fouká, tahá za něj a rezervní smyčka kabelu umístěná v rozvaděči nám drží tlačítko „CH DOWN“, následkem čehož GM300 pouze projíždí kanály a nereaguje na PTT. Jakmile bude bezpečné na komín vylézt, provedeme obě opravy a připevníme kabel, aby se nic podobného už nemohlo stát.

  3. OK1VHB napsal:

    Ahoj držím palečky a mířím do ČR. Přijdu a pomohu. Jen nahoru nepolezu. M

  4. Jirka OK1ZJV napsal:

    Převaděč během dnešního dopoledne (17.3.2019) zase ožil. Příčinou bylo opravdu vytažení asi tak dvou metrů optického kabelu z rozvaděče. Ovšem oproti mé domněnce, že kabel přitiskl tlačítka, ten samý kabel jen otočil knoflíkem hlasitosti a TX stanici zcela vypnul.
    Kabel jsem zajistil po celé jeho trase v posledním segmentu komína (cca 40 metrů), snad bude držet dostatečně pevně. Navíc i nahoře pod rozvaděčem jsem ho na několika místech připáskoval tak, že se nemůže ani hnout.
    RX stanice je vyměněna a zdá se, že se příjem o dost zlepšil. Možná při příští návštěvě trošičku utáhneme squelch, ale to nemá na funkci převaděče nijak velký vliv.
    Díky všem za vyzkoušení, stanic se sešlo docela hodně. A dokonce se u nedalekého autobazaru sešlo i několik lidí, kterým jsem při sestupu vždy nezapomněl zamávat. Hlavní dík patří i Milanovi OK1MDD za spoluúčast (dle předpisů musí při výškových pracích být přítomen dohled).

  5. Jirka OK1ZJV napsal:

    Dnes jsem byl na pracovním lovu převaděče OK0BG. Výsledek: Soběslav, Kostelec nad Vltavou, Milevsko, Choustník, Řípec, Protivín – všude tady fungoval.

    • admin napsal:

      Vypadá to, že Jindřichův Hradec a Třeboň jsou ve směru, kde brání Lišovský práh a ještě k tomu těleso komína. Od Kardašovy Řečice do J. Hradce je naprosté ticho, tam převaděč téměř vůbec nefunguje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *