Renovace převaděče OK0AE – Plzeň Krkavec

OK0AE je v éteru už mnoho let. Zub času ale pozvolna neohlodává jen nás lidi, zakusuje se i do technických zařízení, proto si i OK0AE zasloužil po dlouhých letech patřičnou údržbu. O její organizaci se zasloužil Luboš OK1ZDA, který s Milanem OK7GU, VO převaděče, vše domluvil a zajistil termín.

Den D nastal 26.6.2021. V čase t= lehce po deváté ráno jsme se na místě sešli. Tomu ovšem předcházela celá řada ne zrovna jednoduše řešitelných události. Termín závisel zejména na mně (OK1ZJV), protože utrhnout se na celodenní výlet bez rodiny a ještě k tomu do Plzně (od Českých Budějovic) je pro mě problém. Zároveň mi na tento víkend nesměla vyjít pohotovostní služba v práci, ale vyšla mi na den předchozí (tedy pátek). Právě v pátek večer jsem ještě po setmění skákal přes pařezy s Toyotou Hilux a zapřaženým dieselagregátem, abych zajistil obnovení mobilního signálu pro okolí Pohorské Vsi v Novohradských horách po ničivé bouřce, která poškodila vedení vysokého napětí pro široké okolí. Mise se podařila a já jsem doufal, že nebude žádný další výjezd, abych se vůbec stihl vyspat. Telefon mi ale v noci naštěstí nezazvonil, a tak jsem hned za ranního kuropění mohl Lubošovi OK1ZDA potvrdit, že vyrážím a za necelé tři hodiny budu v Plzni. Naložil jsem nový převaděč (založený na ICOMech IC-F 1610 a kontroleru AE3D bez digitální části), který jsem vyrobil už více než před půl rokem (realizaci odsunula Korona), spoustu měřící techniky, nářadí, lezecké vybavení a vyrazil jsem vstříc Plzni. Cesta z Českých Budějovic do Plzně se hrozně vleče, ale cíl byl nakonec dosažen. Auto dostalo u plzeňského Globusu za odměnu něco přes dvanáct usměrněných kilowatthodin chutné západočeské elektřiny z rychlonabíječky. Ani jsem si nestačil koupit svačinu.

Luboš OK1ZDA měl sice cestu výrazně kratší, ale ani on nebyl ušetřen příprav. Vyrobil pro převaděč čtyři kusy krásných antén HB9CV včetně upevnění k masivním nárožníkům příhradového stožáru, na němž OK0AE sídlí. Když jsem dorazil na místo, neskrýval obavy, že s uchycením bude problém. Třmeny by bylo vhodnější vyměnit za rovné závitové tyče a svírat proti sobě dvě objímky. To ale člověk vidí až na místě. Navíc nikdo z nás nedokázal odhadnout, o kolik jsou trubky ve třiceti metrech tenčí než ty u země. Milan OK7GU zatím otevřel technologické prostory a mohli jsme se podívat, co nás všechno čeká.

Starý OK0AE byl založen na stanicích TAIT a jednoduchém kontroleru. Místo duplexeru jsou (a stále budou) použity filtry (propustné, nikoliv rejekční, jak bývá zvykem u duplexeru) a antény pro RX a TX jsou oddělené. Nahoře je jako RX anténa laminátové GP, už znatelně „chlupaté“ (stav, kdy se sklolaminát oloupe tak, že z něj vyčnívají skelná vlákna a působí jako kdyby z povrchu opravdu vyčuhovaly chlupy). O něco níže pak byla „bílá hůl“, fungující jako TX anténa. To vše na nárožníku směrem k Plzni. Jak už máme vyzkoušeno z OK0G na Libíně, zatímco UHF vlna projde vcelku nerušeně, VHF vlna považuje příhradový stožár téměř za zeď. Cílem bylo oživit opačný směr, aby i tam převaděč fungoval.

Toho plánoval Luboš OK1ZDA docílit právě tak, že se na protilehlý nárožník umístí další dvojice antén a s anténami na původním nárožníku se potkají ve splitteru. Pochopitelně se počítalo s tím, že všechny antény budou stejné, stejně bylo potřeba je vyměnit za nové. Původní už měly odslouženo.

Nejprve jsme vyměnili a naprogramovali převaděč. To se obešlo vcelku bez problémů, jen jsme chvíli bojovali s přístupem do routeru (proto bude Echolink zprovozněn o něco později). Převaděči to na novém místě vcelku sluší, snad jen přívodní šňůra byla krátká, což jsme promptně vyřešili výměnou za delší.

Práce na zemi je vždy jednodušší. Nastal ale čas jít do vyšších poloh a nejprve demontovat původní a pak namontovat nové antény. Přenesli jsme se přes nenalezené klíče od stožáru a nakonec i nad tímto problémem jsme zvítězili. Vybaven lanem a lezeckým vybavením pozvolna stoupám k anténám.

Cesta nahoru je naštěstí krátká, jen je to hodně do kopce. Stožár je masivní a prostorný, což se ukázalo jako významná komplikace, protože člověk se vzrůstem pod 400 centimetrů nemá šanci se jakkoliv držet při přelézání mezi nárožníky.

Způsob jsem si nakonec našel a k první anténě se postupným přejišťováním přemístil. GPčko ale dolů nechtělo. Všechny tři metrické šrouby se zapuštěnou hlavou odmítly poslechnout křížový šroubovák. Ke slovu musela přijít malá bateriová rozbruska, která vytvořila v jejich hlavách pořádnou drážku, díky které se mi podařilo nakonec všechny tři povolit. Ne že by bez jejich povolení nebylo možné anténu sundat, ale nedostal bych se ke konektoru koaxiálního kabelu, který jsem potřeboval opět použít. První anténa sjela po laně dolů a první vyjela nahoru. Milan OK7GU na ni dole navázal další lano, aby mi ji oddaloval od stožáru a anténa se do něj nemohla zamotat. Vítr foukal zrovna tím směrem, který byl pro transport antény z této strany stožáru dost kontraproduktivní.

Když byla anténa nahoře, naše obavy z nevhodně zvolené metody uchycení se pozvolna začaly rozplývat. Anténa se vešla a třmen ji udrží bez problémů. Můžeme tedy pokračovat. Na řadu přišla další anténa na opačné straně stožáru, což znamenalo opět vymyslet způsob, jak se tam bezpečně dostat. Ideální by byli dva lezci, kdy jeden zůstane nahoře na plošině a bude jistit toho druhého, který bude díky jištění bezpečně chodit po trubkách. Nahoře ale nikdo nebyl, a tak nezbylo než se zajistit sám a na cílové místo po trubkách dojít. První přesun byl nejsložitější, pak ale člověk rychle získá zkušenosti a návrat ani přesun dále nedělaly velké problémy, jen stály poměrně dost času.

Problém nastal až při montáži TX antén (umístěny níže). V jejich výšce nebyla žádná trubka, po které by bylo možné chodit. Přišroubovat anténu metr pod svými chodidly neumím a kdybych slezl o patro stožáru níže, chyběly by mi dva metry vzrůstu. Nakonec se našlo řešení – z lezeckých smyček různých délek jsem si vytvořil stupačky a po nich slezl a zase zpátky vylezl.

Po třech hodinách strávených na stožáru nadešel čas pro instalaci splitterů, v nichž se signály z protilehlých antén potkají. Byl to další okamžik pravdy, kdy se ukáže, zda byl Lubošův návrh propojit protilehlé nárožníky správný. A ukázalo se, že byl. První soustava fungovala výborně a Luboš na ni udělal zkušební spojení s Milanem OK1MDD na OK0G. Druhý splitter se mi montoval lépe, protože jsem věděl, že to bude fungovat.

První minuty zpět na zemi ve mně vzbudily dojem, že na zemi je to úžasně placaté. Tři hodiny jsem stál na kulatých trubkách a teď ten nebývalý luxus – rovná zem.

Co nás teď ještě čeká? Antény jsou na svých místech, původní antény jsou dole, vše je zapojené. Jdeme zkoušet. První měření ukázalo, že máme ve filtrech nebývalý útlum, což jsme začali korigovat pomocí nanoVNA. Jen nás pořád něco zlobilo, ale nakonec jsme ten vadný kabel přece jen odhalili. Způsobem podle starého přísloví „důvěřuj, ale prověřuj“ jsme dospěli k výsledku, kdy všechny filtry dělaly to, co dělat mají. Převaděč funguje!

Až se všichni trochu oklepeme a prospíme, musíme ještě nastavit Echolink, ale to už jde z pohodlí domova. Jinak se zdá, že je vše jak má být a že se na většině míst převaděč zlepšil. Jen pozor na subtón, který na převaděči nebýval. Dnes už je nutností. (Na TX frekvenci našich vysílačů.)

Parametry převaděče:

• TX frekvence 145.6125 MHz
• RX frekvence 145.0125 MHz
• TX CTCSS subtón 77.0 Hz
• RX CTCSS subtón 77.0 Hz
• Echolink node number: 735023
• Permanentní link: Žádný
• Režimy převaděče: Analog FM, Echolink

Díky Lubošovi OK1ZDA za výrobu antén, pořízení radiostanic a pomoc při instalaci a Milanovi OK7GU za pomoc při instalaci a hlavně za to, že díky němu převaděč má své zázemí.

Jirka OK1ZJV