Test Yaesu FTM-100DR

Yaesu FTM-100DR je jednou z novějších výrobků firmy Yaesu. Protože je dnes doba rozmachu digitálních provozů, ani FTM-100DR nemůže zůstat pozadu. Protože se jedná o Yaesu, vcelku logicky podporuje svůj digitální standard C4FM. Protože v mém okolí ovšem není moc příležitostí, kterak C4FM vyzkoušet, je to to jediné, co mě na FTM-100DR moc nezajímalo. Naopak jsem se na FTM-100DR chtěl podívat jako na běžnou analogovou stanici.

V Elixu mají na FTM-100DR zrovna slevu, a tak jsem neváhal a v jejich obchodě naklikal jeden kousek. Byl na objednávku, což dodání zdrželo o tři dny, s čímž jsem ale počítal (naopak, jen tři dny, to není moc). Balíček dorazil a já jsem se pustil do rozbalování. Součástí balíčku je sada pro oddělení předního panelu od rádia, což je velice šikovné. Zvláštní je, že u Yaesu mají některé modely mikrofon připojený do předního panelu a některé do těla radiostanice, což je tak trochu zvláštní. FTM-100DR má zrovna tu druhou, pro mě méně praktickou možnost – tedy připojení mikrofonu až do těla radiostanice, které jsem ovšem schoval v autě pod sedačku, což je z hlediska vedení mikrofonního kabelu trochu nepraktické a asi mě to donutí časem vyrobit nějaký prodlužovací kabel. K přední části jsem dostal i krásný držáček, který je natolik univerzální, že s jeho pomocí lze onu zobrazovací a ovládací jednotku krásně umístit úplně leckam. Díky dostatečně dlouhému kabelu (3 m) na propojení přední a zadní části je montáž vcelku pohodlná, jen stále přemýšlím nad logikou třech metrů pro displej a jen jednoho metru pro mikrofon. Ta šňůra do mikrofonu je zkrátka moc krátká.

Vlastní tělo radiostanice obsahuje malý reproduktor, který ovšem umí vydávat tolik akustické energie, že pro běžný provoz v celkem hlučném autě plně postačí. Na zadní straně je pak malý ventilátor, rozbíhající se při vysílání, a pak N – konektor pro připojení antény. Napájení je realizováno pomocí dvoulinky jdoucí přímo z těla radiostanice, opatřené po pár centimetrech konektorem. Na něj se připojí na můj vkus až zbytečně dlouhý napájecí kabel s pojistkami (i pro minus pól).

Ale nebudeme se zdržovat nějakým vzhledem, pojďme si tu nádheru zapnout. Zapnutí se provádí k tomu určeným tlačítkem vlevo nahoře nad displejem a ovladačem Volume. To stačí podržet a rozsvícení displeje dá jasně najevo, že se v rádiu probudil život. Na seznámení radiostanice požaduje zadání značky operátora. Inu zadal jsem OK1ZJV, ale chvíli jsem bádal, jak to potvrdit. Až po delší době jsem si zvykl, že potvrzení čehokoliv se provádí tlačítkem úplně vpravo (DISP / SETUP) a občas když to takto nejde, stačí jen opustit položku menu pomocí tlačítka BACK, čímž se volba opravdu akceptuje. Po zadání značky už je všechno jak má být, rádio je připraveno, vysílá, přijímá.

Jak už je u Yaesu zvykem, na rádio se zvyká velice rychle a příjemně. Ovládání je velice intuitivní a není třeba nic hledat, ba dokonce ani číst návod. Pro ten jsem sáhl jen v jediném případě – nechtělo se mi rozsáhle zkoumat, kterak zadám parametry tonesquelche. A tak jsem v návodu vyčetl, že toto provedu v menu SIGNALING, což bych zrovna moc nečekal. Po překonání počátečních nezdarů jsme se ale rychle sblížili a nasypání frekvencí nejběžnějších převaděčů z mé paměti do paměti radiostanice nijak dlouho netrvalo.

Radiostanice má jen jeden tuner, což je tak trošku škoda. Mít tunery dva, mohla by nejen poslouchat na dvou frekvencích dohromady, ale hlavně by se naplno projevila možnost využívat APRS modem, kterým je vybavena. S jedním tunerem si tedy mohu vybrat – buď budu na příjmu a mohu vysílat, nebo budu kreslit do APRS mapy svou pozici. Obojí najednou nejde. Také přepnutí mezi těmito dvěma režimy je trošku krkolomné – musím přeladit na 144.800 MHz a zapnout v menu APRS modem. A pak zase naopak, chci – li radiostanici využívat pro komunikaci hlasovou, musím APRS modem vypnout a naladit se třeba na nějaký převaděč. APRS modem funguje vcelku dobře, celou trasu z Č. Budějovic až do Studené jsem ho nechal kreslit trasu do APRS mapy a svou práci odváděl kvalitně. Také každou chvíli informoval o přijatých APRS paketech a zobrazoval status na displeji – nutno říci, že vcelku přehledně.

Radiostanice nabízí dvě možnosti nastavení přijímače – úzkou a širokou. Úzká ořízne přijímací rozsah, kdežto široká umožní přijímat až do 999 MHz, což se může hodit. Přijímač umí poslouchat i letecké pásmo a je pro tento případ vybaven modulací AM.

Co se týče parametrů přijímače, jsou velice dobré a srovnatelné s ostatními Yaesu stanicemi. Subjektivně nepoznám rozdíl mezi FT-7800 a FTM-100DR. To je moc dobře, protože FT-7800 se řadí mezi velice odolné, přitom velice citlivé radiostanice. A protože jsem OK0BC slyšel až někde u Č. Krumlova, řekl bych, že přijímač opravdu funguje dobře.

Deklarovaný výstupní výkon 50 W na obou pásmech je do mobilního provozu naprosto dostatečný a opravdu je možné ho na výstupním konektoru naměřit. A tak mohu říci, že Yaesu splnilo vše, co slíbilo. Rádio je moc pěkné a tomu samozřejmě odpovídá i cena – ve slevě 8199 Kč.