Jak na SD karty

SD karty a jejich odvozeniny (microSD, miniSD) nás začínají provázet v mnoha (nejen radioamatérských) zařízeních. Ukážeme si, jak se s nimi pracuje, jak se zálohují a jak se na ně nahrává image soubor.

V drtivé většině případů (kdy se SD karta používá v radioamatérských a podobných zařízeních) se na SD kartě nachází operační systém Linux. Protože samotný Linux samozřejmě pro provoz nějakého zařízení nestačí a je třeba, aby v něm běžela nějaká poměrně složitá aplikace, vývojáři si tento systém připraví, odladí a pak ho poskytnou jako celek ostatním. Svoji odladěnou SD kartu tedy pouze poskytnou ve formě image souboru ostatním k naklonování. Ti tímto získají kompletní instalaci, kterou si jen donastaví pro své potřeby.

Image pro SD kartu poskytuje většinou konkrétní vývojář. Třeba v případě PI-STARu tuto image najdeme na stránkách pistar.uk, v případě OpenWebRX+ je to tady. Image soubor bývá většinou v ZIP archivu, tudíž je třeba ho předem rozbalit.

Pak přichází na řadu program, který dokáže pracovat s SD kartami. Ideální je Win32diskImager. Stažení ZDE, případně ZDE. Win32diskImager se vcelku běžně nainstaluje. Po spuštění bude systém vyžadovat ověření, zda smí Win32diskImageru umožnit provádět změny v počítači. To je v pořádku. Aby mohl zapisovat na fyzický disk, toto oprávnění je nutné.

Takto Win32 Disk Imager vypadá. Ovládání je vcelku jednoduché, ale je třeba dávat pozor, co děláme, abychom něco nezapsali někam, kam to nepatří. To by mohlo vést ke ztrátě mnoha dat. Je třeba opravdu vše minimálně dvakrát prověřit.

Pokud se program nedaří spustit, je třeba ukončit Google disk. To je jedna z barevných ikonek vpravo dole u hodin. Dá se pak spustit ručně, případně se spustí zase po restartu počítače.

Vybereme nejdříve disk, kam se bude zapisovat. Je to políčko „Device“. Právě to je třeba opravdu dobře zkontrolovat, protože by mohlo dojít k zápisu na jiný disk a tím ke ztrátě dat na něm uložených.

Pak vybereme Image file. To je onen stažený soubor. A pak už jen Write. Zápis proběhne během několika minut, v závislosti na velikosti karty. Po ukončení se může zobrazit systémové hlášení, že karta není čitelná, případně rovnou nabídka k formátování. To je v pořádku (Formátovat nechceme, to by nám právě zapsanou kartu zase vymazalo!). Windows totiž neumí číst souborový systém Linuxu. Tímto je karta hotová a lze ji vložit do zařízení. Pak je nutno pokračovat dle pokynů ke konkrétní image a zařízení donastavit.

Nahrání karty z image souboru jsme zvládli. Teď si zkusíme opačný postup, tedy vytvořit image z existujícího obsahu karty. To se hodí především pro zálohování. Připomínám, že ne vždy je žádoucí zálohovat, protože někdy je výhodnější si stáhnout aktuálnější image od vývojáře a využít tak situace k upgradu. Někdo má tendence udržovat image třeba deset let, což nemusí být bezpečné.

Stejně jako při ukládání image na kartu, i teď vybereme disk, o který se jedná, tedy volba vpravo nahoře „Device“. Následně vybereme jméno souboru. Pozor, soubor nesmí existovat. Je třeba vložit zcela nový název, ne přepsat nějaký soubor v počítači.

Nakonec je třeba zvážit, co chceme kopírovat. Jsou totiž dvě možnosti:

• Zkopírovat celou kartu. To se hodí, pokud je z nějakého důvodu nutné, aby nová karta byla téměř dokonale stejná, jako ta původní. Trvá to ale dlouho, zabere hodně místa na disku a je nutné, aby nová karta byla alespoň stejně velká, jako původní.
• Zkopírovat jen obsazené místo. Tím se uspoří místo na disku v počítači (kam se ukládá image soubor) a v mnoha případech je možné image soubor nahrát i na menší kartu, než byla původní.

Zadané údaje pro jistotu zkontrolujeme a můžeme pokračovat, tentokrát tlačítkem Read. Obsah karty se načte do image souboru.

Tím máme hotovou zálohu. Kdo chce vytvořit kopii karty, může se vrátit na začátek článku a image soubor nahrát na další kartu.

Proč nestačí soubory jen zkopírovat?

Image soubor je (velmi zjednodušeně) obrazem karty, tedy od prvního do posledního fyzického sektoru. Pokud bychom použili zformátovanou kartu a na ni nahráli soubor, počítač (třeba Raspberry Pi) si s tímto stavem nebude vědět rady. Bude vidět kartu a na ní soubor. On ale potřebuje systémové oblasti, boot sektor, z nějž by zavedl operační systém. Vše potřebuje na správném místě.